Jak to všechno asi tenkrát začalo...
Touha zdobit své tělo nás provází už od nepaměti. Historie šperku tak začíná objevy archeologů, kdy nejstarší dochované šperky jsou z pravěku. Tehdy se ještě nejednalo o zlatnictví jako takové, to přichází až s uměním člověka zpracovávat drahé kovy (tedy asi 2700 př.n.l.). Tehdy se někteří kováři a kovolijci začali specializovat na výrobu drobných předmětů určených jen ke zdobení a postupně tak vzniklo samostatné řemeslo zlatnictví a stříbrnictví.
PRAVĚK (cca 40 000 př.n.l. - 2000 př.n.l.)
V pravěku ještě lidé neuměli zpracovávat kovy, ale máme dochované některé šperky z přírodnin a kostí, kterými se tehdejší lidé zdobili. K výrobě se využívalo všech možných přírodnin, především v nezměněné podobě, ozdoby se vyráběli z mušlí, kamenů a kostí, ve kterých už byla dírka k provlečení kůže, na kterou šperk zavěsily. Dále využívali zuby ulovených zvířat či květiny, které si jen zastrčily do vlasů. To vše sloužilo především jako ochranné amulety před různým nebezpečím. Šperky též náležely příslušnému postavení v tlupách.
Náhrdelník ze zubů, Toužetín, výstava pravěkých šperků v oblastním muzeu v Lounech